Srpen 2016

Můj alpský sen

28. srpna 2016 v 23:24 | Václav Kovalčík
Anotace: O mém nedávném snu, který se mi zdál. Týká se alternativní historie, přátelství a fantazie.

Ze svého bydliště musím ihned odejít. Na cestu jsem si sbalil jen to nejnutnější. Z pohraničí mířím do zbývající ohlodané části českého národa. Mám dorazit až do Brna, abych zde prožil zbytek svého marného života, ale mé kroky vedou dál a dál do hlubin a výšin pohádkové fantazie.

Záhadnou a tajemnou cestou sbírám drahokamy známé i neznámé. Navíc jsou broušené - připravené rovnou na export. Tajemná cesta mě rychlostí světla dopravila úplně do jiné dimenze - do mých alternativních školních let tentokrát v malebných Alpách.

Zde navštěvuji tradiční a moderní gymnázium. Místní spolužáci a spolužačky projevují ke mně přátelství. Nikdo mi nevyčítá můj český původ. Hrajeme florbal, a já se vždy nacházím v bráně, i když bych raději byl v útoku.

O přestávkách jezdívám na kole do prudkých zelených alpských kopců, jenže se musím po vyučování záhadnou stezkou dopravit do Brna, i když bych raději zůstal se svými přáteli v kvalitním a přívětivém školství malebné alpské přírody.

Opět zavítám pohádkovou stezkou světla do země nezkažených generací - tam a zpět. Celý tajemný a dobrodružný proces se pokaždé opakuje.

Václav Kovalčík

Můj slovenský sen

28. srpna 2016 v 11:11 | Václav Kovalčík
Anotace: O mém nedávném snu, který se mi zdál. Týká se mezinárodních vztahů, lásky na první pohled a fantazie.

Jsme ve válce proti neznámým silám. Stoupáme do zarostlého kopce. Střílíme na neznámého nepřítele, jenž se vůbec neobjevuje. Docházejí nám náboje, a tak se společně kutálíme z české strany na stranu slovenskou!

Nacházíme starý vrak, v němž sedí svůdné slovenské slečny. A tak zapomínáme na válečný konflikt proti záhadným silám. Seznamujeme se, jde nám to báječně. Nebezpečí již nehrozí, nýbrž věčný mír a pokoj nastává.

Václav Kovalčík

Můj názor ohledně sankcí doma i ve světě

26. srpna 2016 v 22:48 | Václav Kovalčík
Sankce se uplatňují v soukromých i společných životech - mnohdy zbytečně, a to z důvodů závisti a nenávisti. Individuální lidé jsou za své názory a dílo tímhle šikanováni, neboť na pramenech sedí "obtloustlé žáby," které všechen nový rozvoj, nový proud, "automaticky" blokují!

Pak se sankce snadno přenášejí do vnitrostátní a mezinárodní politiky. Užitečný názor je najednou v pozadí - v úplném nezájmu. Na mezinárodní sankce pak doplácejí lidi daného státu, jenž prožívá hotové peklo! Řeč je tedy o Rusku, jež tímhle očistcem dennodenně trpí, přesto se nevzdává, nabízí alternativy, co se týče řešení mezinárodních konfliktů.

Ještě bych situaci vystihnul ve svém osobním životě, v němž sankce, uvalené na mě, sehrály roli naprostých podrazů. Také jsem na adresu vlastního umění a názorů zažil úplnou nenávist, trapné diskuze pod svými díly a poněkud hrozné hodnocení!

To vše, znovu podotýkám, z úplné závisti a nenávisti ze strany diskutérů, kteří většinou nic nevytvořili, a všechno promrhávají na sekeru - na cizí účet! Podrazů na adresu mé osoby již bylo dosti!

Situace lidí a jejich zařazení závisí na rodinách, dále pak na školství, prostě musejí zapadnout, jinak se nehnou z místa. Poté to pokračuje v dospělosti - třeba získat co nejlépe placenou práci, ale ještě není vyhráno. Je třeba být zaměstnán v přátelském kolektivu.

Dále pak mít kolem svého domova přátelské sousedské vztahy. Všechno musí být tedy "krásné," aby byl občan ve svém státě spokojen, aby mohl vydělávat a odevzdávat peníze do státního rozpočtu s čistým svědomím a vědomím.

Ještě bych se na chvíli ocitl i u jiných zvířat, která jsou chována v různých prostředích. Z etologického hlediska si chovaná zvířata pamatují, jak se k nim daný chovatel choval. Záleží, zda žila v prostředí dobrém, anebo špatném.

Pokud byla týraná, tak si dokonale pamatují, dokonce prožívají a projevují jakousi nenávist vůči špatnému chovateli. Zato dobří chovatelé mají o opravdové přátelství v říši zvířat postaráno, mohou nadále rozvíjet harmonické vztahy v oboru chovatelství a ochrany přírody.

Na závěr bych chtěl dodat, že sankce osobní, politické, ekonomické a společenské vyplývají ze závisti a nenávisti. Chtějí daného "konkurenta" úplně zničit a zatratit. Konkurenční boj je velmi tvrdý až bezohledný! Poctivost se vytrácí, poctiví jsou za své dobré vychování šikanováni mocnými a kolaboranty mocných! Už se nenese doba vzájemného přátelství a kladných vztahů, nýbrž touha bližního oškubat, pošpinit a zatratit! Kéž by se situace obrátila k lepšímu, kéž bychom žili úplně bez sankcí v osobním i společenském životě, doma i ve světě.

Václav Kovalčík

Cenzura šílí!

25. srpna 2016 v 13:49 | Václav Kovalčík
Cenzura šílí úplně šílená
v národě českém smrdící prohnilá
ničí slibné zadupává
rovnou přímo do země!

Hází špínu - hledá vinu
léčí si svou kocovinu
po bujarých rautech hříchů
kde pravda láska v pozadí
netěší se oblibě!

Cenzura šílí - státeček s ní
nejdéle napořád!
Myšlenky názory
v zárodku zabíjí!

Varhany

24. srpna 2016 v 18:02 | Václav Kovalčík
starší i moderní skupiny tónů
záhadné akordy
kombinace skromné i nelehké
varhany znějící v památných chrámech
duchovních prostorách
kde přebývá tajemství v posvátnu nejvyšší
všem lidem nejbližší

královský nástroj rozvlní ticho
představí své báječnou hrou

jen poslechněme dědictví
klasiků minulých klasiků současných
toť kompozice vzácných dnů
když do okolí vchází sen
preludií nádherných

UFO

19. srpna 2016 v 17:39 | Václav Kovalčík
navštívil talíř matičku Zemi
doslova šířící nesmírné obavy
nesmírný strach
z neznáma tajů
zářivých hájů

co asi chtějí záhadní Ufoni?

Můj vídeňský sen

19. srpna 2016 v 17:38 | Václav Kovalčík
Anotace: O mém nedávném snu, který se mi zdál. Týká se života, přátelství a osudové fantazie.

Ocitám se v jedné místnosti, kde hoduje úzká společnost rodinných přátel a kamarádů. Čekám zde na svého tatínka, neboť máme ještě před sebou procházku památkovou Vídní.

Bavím se s přáteli, na stole nacházím jídlo a pití, ale z neznámého důvodu se chce tenhle nábytek šikmo naklonit, což si nepřeji. Je třeba zachránit dary úrodné země za každou cenu. Se stolem zápasím, zápasím, zápasím.

Chci zachránit cenné potraviny, nechci jejich pád a znehodnocení. Zápasím nadále s divným a záhadným stolem napořád, napořád, napořád!

Václav Kovalčík

Obyčejní lidé se nesmí nechávat okrádat!

15. srpna 2016 v 15:56 | Václav Kovalčík
Vysocí funkcionáři v našem státě mají žně oproti lidem s nízkými příjmy! Vysocí funkcionáři v našem státě mají žně oproti nemocným lidem v invalidním důchodu! Občané nízkých příjmů tak utřou nos jako obvykle! Politici si "tradičně" přidají několik tisíc, což je "totální hnus" vůči těm, kdož živoří ze dne na den!

Odměny vysoké celkem za nic, "teplá místa" se pořád vytvářejí, byrokracie roste. Teď máme ekonomický růst, jenž je ihned promrháván současnou vládou "tradičním porcováním medvědů." Místo aby se přebytečné peníze daly na splacení státního dluhu, tak se náš stát potápí v naprosté hlouposti! Hrozí mu další zadlužování v ekonomickém růstu pod taktovkou současné trojkoalice.

To je nepoměr, nemyslíte? To je úplná hloupost, která se šíří naší vlastí neomezeně dál! Jedni živoří, druzí si užívají, a tak se nůžky rozevírají mezi skupinami obyvatel, i když dle statistik bohatneme, zároveň chudneme, co se týče budoucnosti.

Budoucí potomstvo nám bude vyčítat, že vyšší funkcionáři, kteří si pravidelně nečestně přidávali, totálně zubožili naši zem zaprodáním západu. Na první pohled se žije skvěle, dokud peníze nedojdou. Již dávno jsme mohli mít přebytkové rozpočty nebýt "porcování medvědů."

Když porovnám socialismus se současným kapitalismem, tak socialismus znamenal aktiva, znamenal správný a snesitelný poměr mezi příjmy a výdaji československých domácností. V současnosti jsme pouze Česká republika - poměr mezi příjmy a výdaji českých domácností je dlouhodobě neudržitelný a neakceptovatelný. K tomu slabá česká měna, bezohledně regulovaná, udělá své ošklivé a škodolibé!

Jakýsi nepoměr vládne nám, ten se neustále prohlubuje. Nikoho nezajímá situace obyčejných lidí. Ti jsou dobří jen při volebním klání. Znovu připomínám, že pracující s nízkými příjmy a handicapovaní utřou nos, kdežto vysocí funkcionáři si přidají, ať je situace našeho státu jakákoliv.

A proto se pohybujeme v nekonečné spirále, z níž není úniku. Český národ je "hnusnými mantinely" přinucen býti nadále pasivním. Kéž by to bylo jinak, aby zvítězilo skutečné právo a skutečná spravedlnost. Obyčejní lidé se nesmí nechávat okrádat!

Václav Kovalčík

Opět s leguánem

4. srpna 2016 v 18:40 | Václav Kovalčík
Opět mě přivítal zelený leguán
nádherný tvor

V odpoledních hodinách
šel jsem k němu zas a zas

Teď na mě pohlédl přátelsky vstříc
s radostným úsměvem

Leguán leguán překrásný tvor
dálným tropům nadosah

a my s ním vskutku prožíváme
exotický letní čas obdařených pestrých dnů

Leguán jest světový vždy a všude napořád

Modrá světla

1. srpna 2016 v 23:02 | Václav Kovalčík
Nad brazilskou džunglí - nad širými polnostmi
modrá světla mihotají - modrá světla létají
v noci temné děsivé!

Vznášejí se
vznášejí po lidské krvi toužící!

Způsobují nemoc vážnou
v našem světě neznámou!

Vyprahlí lidé po blízkém setkání
zesláblí jsou!

Nebeské přízraky pekelné scény
oběti nevinné v útrapách bolesti
totálně roznesou!