Listopad 2015

Nedělní návštěva

30. listopadu 2015 v 17:32 | Václav Kovalčík
Rád chodívám na návštěvu
Leguán mě přivítá

Povídám si s ještěrem
jenž oči zavírá i otevírá

Snad podle nálady
vyhřívá se pod lampou

Miluji tropy
rád bych se navrátil
do života krásných tvorů

Vždy s úctou pohlédnu do ducha přírody
v neděli posvátnou

Mango

29. listopadu 2015 v 11:12 | Václav Kovalčík
Tango aj tango
rádo se otáčí tropické mango

Do výše vylézá jak poutník nebeský
Rodinu nalézá pohodu též

Tango aj tango
pěstuji doma světové mango
v pokojném znamení věčného míru

Smíření

29. listopadu 2015 v 11:11 | Václav Kovalčík
Jsem v duchu smířen se svými bližními, ale nejsem smířen se současnou zákeřnou dobou, která je sužuje.

Ve spárech nejistot

29. listopadu 2015 v 11:10 | Václav Kovalčík
Vcházíme společně do spárů nejistot
Davy se třesou nemilou obavou

Výpověď visící nad hlavou lidu
Kdo přijde na řadu v objetí zákeřném
ukrutné doby nemilých přehmatů?

Popelka

29. listopadu 2015 v 11:10 | Václav Kovalčík
O hadrech se denně mluví
Outfit má být báječný

Útrata tučná v obchodním centru
mnohému napoví

Popelka bohatá - Popelka chudá
vždyť je to jedno
když napětí trvá do konce svého

Nebezpečná doba

29. listopadu 2015 v 11:09 | Václav Kovalčík
Již není pomoci - poeta spí
Zítra se probudí na dlažbě kamenné

Překážky nastanou - hlasitý řev požene se ulicí
Zapomnění opomnění
hnusná doba - pokolení
Mafie řádící přes mrtvé dál!

Annona cherimoya

29. listopadu 2015 v 11:09 | Václav Kovalčík
Mám Tě opět - mám Tě rád
Jako druh jsi vítána ve sbírce mé rostlinné

Statečná jsi plodina
Tajemství znáš jediná

Rosteš stále do výše - nabízíš chuť znamenitou
píseň zpíváš dojemnou

Tak věrná a poctivá
ve světě tropickém na Zemi přebýváš

Všude Tě chtějí - všude Tě vítají
na stole svátečním

Můj okresní sen

29. listopadu 2015 v 11:07 | Václav Kovalčík
Anotace: O mém nedávném snu, který se mi zdál. Týká se úřadů, mezilidských vztahů a fantazie.

Ocitám se na posudkové komisi kvůli invalidnímu důchodu, jenže netuším, co se vlastně chystá. S posudkáři si povídám o životě svém, zároveň vidím čistý bílý papír, který je úplně prázdný již dlouhou dobu. Postupně však přibývají písmenka a z nich slova a ze slov věty. Nakonec zjišťuji, že jsem o stupeň zdráv. Z trojky jsem klesl na dvojku, což znamená docházení na Úřad práce.

Naštěstí zde potkávám hodnou úřednici, jež má pro mě pochopení. Ochraňuje mě před místními nástrahami. Pomáhá mi proplouvat nesnázemi. A tak společnými silami chystáme odvolání. Kdoví, jak dopadne na okresní správě, tuší jedině Bůh.

Vycházím z jednoho baru, na zemi nacházím zlaté, stříbrné a bronzové mince. Mám opravdovou radost ze svého nálezu. Komu tak asi patří?

Václav Kovalčík

Předběhnutá doba

27. listopadu 2015 v 14:45 | Václav Kovalčík
Nech ho
ať si klidně klesá!
Publikum jest v šachu svém!

Co řeknou občané
padne-li mat
na úkor básníka
jenž dobu předběhl?

Elity

27. listopadu 2015 v 14:44 | Václav Kovalčík
Na špatném hrobečku elity brečí!
Naši vlast do spárů hrozivých
do pekel strčí!

Na špatné adrese elity řádí!
Nemají rády vlastence zapadlé!

Zákeřné elity kopou jen kopou
ve jménu temnoty zakletou botou!

Láska a předsudky

25. listopadu 2015 v 15:42 | Václav Kovalčík
Žádná mě nechce - současnost přehání
Předsudky vládnou nám v nehezké době

Žádná mě nechce
Kdy bude chtít?!
Až nejspíš zbohatnu
pak bude líp
ale jen dočasně než přijde soud!

Umělecká kvalita

25. listopadu 2015 v 15:41 | Václav Kovalčík
Na každém rohu naděláno, když literáti vzteky klejí nad kvalitou umění!

Svět papoušků v zajetí i ve volné přírodě

23. listopadu 2015 v 18:47 | Václav Kovalčík
V sobotu 21. listopadu 2015 jsem zhlédl na Prima Zoom pořad Tajemství papoušků, který se zabýval především chovem těchto nádherných a inteligentních tvorů v zajetí "vyspělé" civilizace, což začíná odchytem mláďat z volné přírody tropických zemí, kde je velmi křehký a zranitelný ekosystém. To vše za peníze - za každou cenu! Bohužel se mláďata papoušků ilegálně dovážejí zejména do USA! Přitom však hromadně umírají uvedeným drancováním, jež se nazývá byznysem!

Nejprve lidé přímo hoří zájmem o chov exotických papoušků z různých částí světa, pak tohle nadšení postupně mizí, až upadá, když rodinné osudy např. zasáhne hospodářská krize, anebo změněné chování papoušků v období dospívání (klování), či úplný nezájem z jakéhokoliv důvodu. Též hraje roli i dlouhověkost těchto opeřenců.

A proto vznikají útulky, které hromadně řeší lidská selhání vůči těmhle překrásným tvorům. Přijímají se zde papoušci v žalostném i zanedbaném stavu! Najednou není na veřejnosti o ně zájem! Trh s těmito okrasnými ptáky je vlastně dlouhodobě přesycen, když se ilegálně dovážejí a mizejí z volné přírody! Tito tvorové ztrácejí vlastní schopnosti se o sebe v přírodě postarat. Dále vznikají záchranné stanice dokonce na území tropických států. Právě zde dochází k nacvičování a přivykání papoušků na podmínky přirozeného prostředí.

Papouščí duše je něco jako lidská. Prožívá radosti a strasti. Psychika papoušků je podobná té lidské. Prostředí hraje důležitou roli při navázání různých kontaktů. Pokud je zanedbané, zhoršuje se psychika i fyzický stav chovaných tvorů.

Na závěr lze vyslovit přání, aby nedocházelo k drancování přírody kvůli penězům. Pokud zbývá "marně" mnoho papoušků v útulcích vyspělých zemí, tak proč se nerozdají třeba dětem "druhého světa," anebo méně majetným občanům daného státu, a to v rámci charity? Také zoologické zahrady a vzdělávací instituce různých částí světa by mohly obohatit své kolekce exotického ptactva a zapojit se tak do jejich záchrany na Zemi. Dále se musí zastavit bezohledné ničení tropických deštných pralesů ve světě. Chov papoušků vyžaduje zodpovědnou a láskyplnou péči, když se ocitají v zajetí. Ve volné přírodě je třeba papoušky chránit již od počátku jejich zrození. Těm v útulcích dodat odvahu a kuráž, aby se mohli navrátit zpět do pozemských rájů v náruči přírody.

Václav Kovalčík

Můj podpásový sen

23. listopadu 2015 v 16:42 | Václav Kovalčík
Anotace: O mém nedávném snu, který se mi zdál. Týká se školství, mezilidských vztahů a fantazie.

Naše třída je najednou supermoderní. Jen já sedím v zadní lavici na pravé straně u dveří. Uprostřed učebny stojí skleněná výloha, která připomíná moderní nástěnku. Náhle zjišťuji, že nemám úkol z matematiky! Můj sešit je plný básní, jež čekají na přepis a publikování, přesto mí spolužáci chtějí, abych jim poezii ukázal, a tak má dílka směřují dopředu a zase zpátky.

Právě chci vyřešit matematický úkol, ale již je pozdě, neboť do třídy přichází obávaná vyučující. Budu se jí muset nejspíš omluvit. Na mě se však dívají spolužačky v pokročilém věku. Jsou zvědavé, jak situace dopadne. Předsedou našeho společenství už nejsem já. To jsem si dávno uvědomil, když sedím úplně vzadu přímo v nezájmu a opovržení.

Při rekonstrukci uvedené místnosti napomohla mafie - známost jednoho spolužáka! A proto nic jiného nezbývá než se rovnou pomodlit a přežívat v nepříjemném zapomnění dál. Konkurenční boj zvítězil, i když byl vlastně podpásovým.

Václav Kovalčík

Rozbité talíře

21. listopadu 2015 v 12:29 | Václav Kovalčík
Anotace: Báseň o velmi trapné reklamě na BILLU.

Doma jsem pánem svým
talíře rozbíjet mohu i nemusím!

Reklama trapná - ničeho si neváží
Naši předci pod kytkami
slzy pláčou - slzy roní
zasténáním trpí oni
věčný žal a smutek denní
abychom se jenom blýskli
před západem surovým!

Životní stávka

19. listopadu 2015 v 15:37 | Václav Kovalčík
Tak sám a opět sám
když beru na svůj hřbet problémy blízkých

Nikdo je neřeší
každý den se přece kašle na okolní svět!

Co z toho vlastně mám?
Problémy další starosti nad hlavu
jen držet ústa krok a trpět dál
Životní stávka nepřípustná!

Psaní do šuplíku

18. listopadu 2015 v 18:26 | Václav Kovalčík
Kritika decimuje tvůrčího ducha
Potlačuje myšlenky i fantazii

Dovede být zákeřná
dojde-li k pogromům na adresu
zapadlých vlastenců!

Jen se tiše odebrat do věčných lovišť
v utajení snít
jak praví ortel dnešní doby:
Psát přímo do šuplíku jest potupou
i prokletím!

Daň za vzdělání

17. listopadu 2015 v 16:03 | Václav Kovalčík
Anotace: Mnoho nevinných lidí zemřelo v koncentračních táborech. Právě ti si zaslouží naši úctu.

Hraješ-li si na písečku
rozboří ti bábovičku
společnost nemilá
myšlením prohnilá!

Jen se dál vzdělávej
zatracen skončíš v táboře smrti!

Dáte-li uprchlíkům pomocnou ruku, bombami se vám odvděčí!

16. listopadu 2015 v 16:11 | Václav Kovalčík
Dáte-li uprchlíkům pomocnou ruku, bombami se vám odvděčí! Reaguji zároveň na tragické události nejen v Paříži. Tady selhává dlouhodobá politika přijímání uprchlíků, dále pak politika věčného usmiřování, která míří rovnou do pekel! Bohužel křesťané ustupují radikálním islamistům, dokonce Brusel brojí proti Ježíškovi, vánočním stromečkům a Betlémům!

A tak jsou neustále pošlapávány a ničeny naše tradice! Ve velkém se ustupuje zákeřnému zlu, pokud nastavujeme svou tvář za každou cenu! Žijeme v obavách, když selhávají politici většiny unijních států, kteří zradili odkazy našich předků! Jsou však "trvale" voleni a prezentováni v médiích, jež si nevidí na špičku nosu! V tomhle žijeme v trapné a zbabělé sféře!

Voliči v České republice jsou jen dobří a skvělí ve volbách, dále pak jsou "do masa stříhanými ovcemi!" Nedokážou se sjednotit v boji proti uvedenému bezpráví. Prohnilá demokracie pokračuje, uprchlíci si stěžují, jak jim prý naše země ubližuje! Nepravdy se šíří, potupa též!

Je teprve na nás, zda si necháme kálet na hlavu uprchlickou krizí a terorismem. Zatím to tak vypadá, pokud nám kážou o morálce zbabělí! Právě těm je třeba odebrat přístup od lukrativních koryt a kormidla, dokud je ještě čas něco zachránit!

Post skriptum: Článek reaguje na nezvladatelnou současnou uprchlickou krizi, která se stává již nekontrolovatelnou (viz terorismus v Evropě i ve světě). Lidi pokojných vyznání je třeba chránit proti islámskému terorismu, stejně tak památky ve světě.

Václav Kovalčík

Řádění trhu

12. listopadu 2015 v 16:42 | Václav Kovalčík
V předadventní době Vánoce už jsou!
Ozdůbky se třpytí a my jsme starostmi
úplně vystresováni!

Trh utrhnul prostor svůj!
Nezná termín sváteční!
Jen nevkusně řádí bez svědomí
a charakteru!