Červen 2015

Drškopád

30. června 2015 v 15:42 | Václav Kovalčík
Anotace: Báseň na motiv díla Karla Kryla.

Drškopáde Drškopáde ryješ drškou v cizí zemi
která není vlasti Tvou
Vlastně dříve bývala - zemička však prohrála
existenci svou
Drškopáde nevzdávej se
jednou salto skočíš v sen
Prober se - prober
Rozum svůj pober
ať je lidem dobrým lépe
v republice velkolepé
Nechť před očima kvete jen

Balada o hráči

29. června 2015 v 16:09 | Václav Kovalčík
Má ženu pěknou
k tomu skvělé zázemí
jenže chce vydělat horentní sumu
snadno a rychle
Zatím je nezaměstnaný
na úřadu práce - ocitá se ve frontě
Bere jen podporu dočasnou nikoliv věčnou
Netouží být sockou
a tak sází na různé zápasy v internetovém světě
Pořád sedí u počítače v domnění
že vyhraje balík peněz
Nedaří se - nedaří
dokonce prohrává jmění své hodné ženy
Zadlužuje sebe na desítky let dopředu
jen aby vyhrál - jen aby vyhrál
I tak se mu nedaří - není kde brát
Prohrává rodinné zázemí
žena je v šoku!
Exekutoři na dveře klepou
přesto hráč marně doufá v obrat vytoužený!
Stále víc chudne
a tak s ženou svou pod mostem končí
pod mostem končí jak lidé bez domova!

Verše o chobotnici

27. června 2015 v 8:35 | Václav Kovalčík
V dalekém moři probíhá intenzivní lov
Mnoho ryb - mnoho všemožné havěti
najednou končí v sítích rybářů
Začínají tak selekce
co je vhodné na trh dáti a co už nikoliv
V jednom oku nalezl lovec výstavní chobotnici
Ve své mysli ji viděl rovnou na talíři
Dívala se na něj s rezignací
jež počítá s blízkou smrtí
Náhle se lovec rozplakal a vrátil ji zpět do moře
a tak se zrodily tisíce šťastných chobotniček
Některé však nepřežily součást řetězce potravního
Jiné zas vyrostly do úctyhodných rozměrů
Další již neměly to štěstí - skončily na talířích
v různých koutech světa pozemského

Věčný vlastenec

24. června 2015 v 17:40 | Václav Kovalčík
Až do své smrti opuštěn brouzdaje slzami svými
Až do své smrti hanoben kritiky zákeřnými
Věčný rodák v té kruté době pořád sám
Vlastenec zapadl v přírodním reji
kde ptactvo zpívá od brzkého rána
do pozdního večera
Jen žít dále v ústraní
na světě
jenž lásku postrádá

Ztracená láska

24. června 2015 v 17:39 | Václav Kovalčík
Má lásko ztracená
ten kdo tě miloval
již pro Tebe dávno není
Náš vztah dávno skončil - vyprchal
Tak putuj pouští nehostinnou
putuj dál
Teprve poznáš
že jsi zelenou oázu navěky opustila!

Domácí prales

24. června 2015 v 17:38 | Václav Kovalčík
Mám před sebou ještě života kus
Deštný prales zakládám alespoň v domově rodinném
Ještě mám kousek dlouhého žití
S přírodou krásnou povedu dialog
Jistě mi odpoví - dílo své zhotoví
z lásky věrné především
Květy se objeví - plody též
Vše živé kolem nás na Zemi přebývá

Můj buddhistický sen

24. června 2015 v 17:37 | Václav Kovalčík
Anotace: O mém snu, který se mi nedávno zdál. Týká se akademické půdy, víry a fantazie.

Začíná nový akademický rok. Je deštivo a oblačno. Den se postupně krátí. Studenti a studentky míří do svých seminářů, které si o prázdninách elektronicky zapsali. Chce se mi hrozně na záchod, navíc mám před sebou buddhistický seminář, jehož začátek asi nestihnu.

Konečně přicházím do místnosti, kde sedí buddhistický mistr se svými žáky. Právě celá skupina dokončila jeden zápis - jen já nic nemám, protože jsem přišel pozdě. A tak nahlédnu do protokolu od vedlejší spolužačky.

Má to hezky vyplněné, ale vůbec tomu nerozumím. Buddhistický učitel tak medituje až do konce semináře, a celá skupina s ním. Ničeho se nedovolám, všem je úplně jedno, co vyplním do protokolu, jehož obsah by mi měl posloužit ke zkoušce, kterou vlastně udělám, pokud se připojím ke společným meditacím v následujících seminářích. Záchrana tady je, jen chtít se chovat osvíceně na pozemském světě až do úplného vysvobození.

Václav Kovalčík

Můj soutěžní sen

22. června 2015 v 16:04 | Václav Kovalčík
Anotace: O mém nedávném snu, který se mi zdál. Týká se vzdělání, podnikání a fantazie.

Ocitáme se na jedné školní akci, kde soutěžíme ve svých kuchařských a inteligentních dovednostech. Máme za úkol připravit co nejchutnější a nejoriginálnější jídlo, poté splnit několik kvízů. Bohužel nemám dost potravin, neboť byly dříve rozebrány, a tak míchám zelí s prejtem, abych vytvořil jakýsi náznak podivuhodného cukroví. Nic jiného mi nezbývá, také v dalších úkolech si nejsem jistý, protože byly rovněž rozebrány.

A proto si přeji, aby tahle "komedie" skončila! Náš pobyt se blíží k vytouženému konci. Na místě je dlouho očekávané vyhlášení výsledků. Mně už je to úplně jedno, jak to dopadne. Již se vidím v pohodlí svého domova.

Najednou mě neznámá síla dotáhne do areálu zkrachovalých železáren a oceláren. Vše je najednou na spadnutí. Beznadějně se procházím tímhle prostorem, ale nemohu odtud uniknout. Jakmile ujdu několik kilometrů, zkrachovalý podnik ne a ne zmizet. Jsem tedy v zajetí nebezpečného kouzla, které již pohltilo několik podnikatelů a podniků v naší zemi.

Václav Kovalčík

Můj náboženský sen

21. června 2015 v 22:30 | Václav Kovalčík
Anotace: O mém nedávném snu, který se mi zdál. Je o nebezpečném politickém režimu a svobodné náboženské víře.

Prcháme s přáteli před fanatickým politickým nebezpečím. Tenhle režim nás neustále pronásleduje, a my se musíme po domech skrývat. Vstupujeme do jednoho z nich. Setkáváme se s rodinou, která vyznává jehovistickou víru.

Utíkáme oknem, jenže před námi je zablácená země, ale tihle lidé nás zvou k obědu. Když nám vysvětlili, že odpadli od skutečných Jehovistů, tak nabídku stoprocentně přijímáme. Byli vyloučení z důvodů vzývání Ježíše Krista křesťanským způsobem.

Nedávno vznikla nová větev víry, která je svobodnější než ortodoxní Jehovisté. Je nám dobře v tomhle společenství, jež má k Ekumeně velmi blízko. Při jídle si vyměňujeme své názory, navíc se modlíme za spásu tohoto světa.

Jsme šťastní a nadšení z náboženské svobody alespoň v menším kruhu věřících. Jsme sice uprostřed nesnesitelného politického režimu, ale je nám fajn, tam kde se tajně shromáždí hrstka lidí dobré vůle.

Václav Kovalčík

Vánoční tvorečci

20. června 2015 v 16:28 | Václav Kovalčík
Blíží se ten vzácný dlouho očekávaný čas
Štědrovečerní večeře však pomalu ubíhá
Děti chtějí ke stromečku jít a dárky ihned mít
Rodiče raději vychutnávají pokrmy vánoční
jak je zvykem v naší zemi
Trvá jim to příliš dlouho
než se vůbec nasytí
Konečně dojedli - konečně Ježíšek přináší dárky
Všichni míří ke stromečku obdařenému
Napětí začíná
kdo dostane toho víc - tak schválně!
Samozřejmě naše děti aby měly radost velikou
Rodiče jen tak symbolicky si vymění malé pozornosti
Co to vidím v košíčku? Malá štěňátka pro sestru i bratříčka
Díky tati - díky mami slibujeme
že se o ně budeme s láskou starat
V době trvání svátků jsou všichni příjemně naladěni
Úsměvy na rtech prozrazují náladu skvělou
Jakmile se konec blíží - na rodinu nuda vzhlíží
radosti se vytrácejí
Dříve milovaná štěňátka v popelnici končí
na ulici mrazivé!
Kdo je však zachrání?
Snad náhodní kolemjdoucí - lidé hodní
kteří se tvorečků přece jen ujmou

Kalamáry

19. června 2015 v 19:38 | Václav Kovalčík
Kalamáry ty mám rád - pochutnám si akorát
Jedny druhé třetí čtvrté
chutě poví lásko zvu Tě
do lodičky dřevěné
Kalamáry bodují
Hosté stále hodují
Nastal moře vzácný čas

Můžeme spolu chodit?

18. června 2015 v 8:05 | Václav Kovalčík
Jak odpudivé když řádný muž vysloví otázku - vysloví přání
v prohnilém seznamovacím portálu
který za každou cenu oklešťuje českou slovní zásobu!
Fiflenózní režim nadále vládne nám
Lidé se bojí říci vše na pravou míru
Lidé se bojí lidské slušnosti - pravda se jim jenom hnusí!
Zlo bohužel vyhrává - dobro ustupuje do nepopulárního pozadí
v němž hnije dál
jak v doživotním vězení!

Svoboda slova

18. června 2015 v 8:04 | Václav Kovalčík
Kdybych měl co nejrazantněji vyjádřit své myšlenky
pohledy a názory pak bych byl nejspíš zablokován!
Chraň nás Bůh od prohnilých zaprodaných režimů!

Slušná slečna ze slušné rodiny

18. června 2015 v 8:02 | Václav Kovalčík
Anotace: "Jen těch slušných inzerátů je jak šafránu."

Jsem slušná čistá věrná - říká slečna v parném létě
Jsem též hezká - nepotřebuji se v nočním klubu předvádět
ani na internetu zbytečně provokovat!
Jsem akorát pro založení rodiny
Netoužím nosit předražené prádlo tak jako v bulváru
Nechci aby byly vidět mé kalhotky za každou cenu
Jsem slušná slečna ze slušné rodiny

Evropa a fanatismus

17. června 2015 v 17:04 | Václav Kovalčík
Násilnický sex je pohonem islámského státu!
Nebuďme otroky uvedeného fanatismu!
Chraňme naše ženy i děti před tímhle
expandujícím zlem jež do Evropy míří!

Červnové nahotinky

17. června 2015 v 17:02 | Václav Kovalčík
Jak vystřižené z nočního klubu
vyzývavé jsou
přitom se stydí
když na ně cizí muž pohlédne
třeba na ulici anebo ve vlaku
Nejraději by se viděly oblečené
Nejraději by vše vrátily zpět
jenže už to nejde
vždyť jsou eroticky troufalé!
Následuje tak trapný trest
ve formě studené trémy aktuální úzkosti
a pohoršení z vlastní viny donebevolající!

Nejlepší autor

16. června 2015 v 17:10 | Václav Kovalčík
Vlastní zkušenost je nejlepším autorem, kterého znám, stejně tak zkušenosti mnoha lidí - pamětníků.

Můj tajemný sen

15. června 2015 v 16:14 | Václav Kovalčík
Anotace: O mém nedávném snu, který se mi zdál. Týká se gymnaziálních let, milostného motivu a strašidelné fantazie.

Navracím se opět do své třídy. Máme zrovna matematiku, z níž krutě propadám. Prostě není úniku z téhle kapitoly, i když znovu studuji střední školu. Raději jsem měl jít na univerzitu, kde bych v klidu absolvoval teologickou fakultu, ale nějak jsme museli zabít čas.

Hrozí mi, že zůstanu v téže třídě, kdežto mí spolužáci postoupí dál. Dnes je devizou hrabat se ve středoškolských letech čím dál tím víc. A tak odcházím, je zrovna pod mrakem a deštivo. Potkávám jednu slečnu, která mě má ráda. Láska a romantika zalepí mnohdy bolestivé rány. Jsme dva, milujeme se navzájem, už nás nezajímá nějaká střední škola.

Něco se však děje v ulicích. Neznámé síly straší a likvidují místní mobiliář. Lidé jsou naprosto zděšení - možná přichází konec světa, kdoví. Každý se podle toho chce nějakým způsobem zachovat. Se svou láskou jsem v jednom autobuse. Z okna vidím černou čarodějnici na koštěti, která se náhle promění v létající bílou kočku. Kde jsou pak důkazy? Nikde!

Václav Kovalčík

Můj armádní sen

14. června 2015 v 17:32 | Václav Kovalčík
Anotace: O mém nedávném snu, který se mi zdál. Je o bezmoci skromné skupiny demonstrujících, kteří bojují za svá práva do svých posledních sil.

Ocitám se na ulici, kde probíhá demonstrace v menším provedení. Proti hrstce protestujících lidí jsou posílány tanky společně s pozemní pěchotou. Lítají řízené střely, aby nás úplně rozprášily. V dalších částech ulice se nacházejí pasti, které připomínají maso-mlýnek. Kdo do nich vstoupí, je úplně rozmačkán - jediné, co po něm zbude, je krvavá kaše.

Ustupuji tak vojenské přesile se svými přáteli. Procházíme přehradní ulicí poblíž lodě, z níž se na nás klienti restaurace dívají. Pozorují celé dění, někde však ukápne slza, ale to je tak asi všechno.

Naše osudy jsou tedy zpečetěny. Budeme pro výstrahu postříleni, a tak pospícháme tentokrát do zeleného parku, abychom se zamaskovali. Nepřátelská vojska jsou rychlejší než my. Likvidují náš skromný odpor ze všech stran. Nemáme vůbec šanci přežít! Hromadně umíráme. Klesáme tak do země, která nás zplodila.

Václav Kovalčík

Můj španělský sen

14. června 2015 v 10:57 | Václav Kovalčík
Anotace: O mém nedávném snu, který se mi zdál. Týká se tajné lásky, mezilidských vztahů a fantazie.

Ve škole máme jít do divadla. Jsme již v maturitním ročníku, a tak je třeba nabrat více vědomostí a inspiraci pro další život. Mí spolužáci však netuší, že jsem se zamiloval do jedné Španělky, s níž chodím - jsme dokonce zasnoubeni. Jako dvě hrdličky se tajně scházíme. Procházíme přírodními krásami, luxusními bulváry, jak má správně být v každém vysoce civilizovaném městě.

Teprve v divadle se odtajní pravda. Jedna má spolužačka, jmenuje se Jana M., mě natolik nesnáší. Záškodnicky prozrazuje mou tajnou lásku všem zúčastněným. Dochází ke střetu ostrých a sprostých slov, přesto bych nejraději odešel z České republiky do zahraničí, neboť příliš trpím, a mí nepřátelé se prostě baví na "cizí účet."

Můj vztah je úplně zničený, a to kvůli závisti a nenávisti. Všechno je prozrazeno, jako v tom nejhorším bulváru. Nejraději bych se vypařil - rovnou utekl z nepřátelského prostředí daleko na západ, anebo daleko na východ.

Václav Kovalčík