Srpen 2013

Grant: Václav Kovalčík

26. srpna 2013 v 21:01 | Václav Kovalčík
Grant se vždycky hodí
pokud nejsou snobi
Grant je vždycky hodný
Grant je náš miláček
pokud je schválen
Grant je náš trumf
s vítězstvím um!

Není-li uznán
Je to zlé
Buditel upadá
do němé nicoty
kde není úniku!

Čas je statut
Čas je ostrov
Čas je přelom
Čas je soud

A proto další prosím!

Lilek černý v interiéru: Václav Kovalčík

26. srpna 2013 v 21:00 | Václav Kovalčík
Záměrně pěstován a kulantně odchycen
Lesknou se listy
Má drobné bělavé kvítky
Už vytváří zelené bobulky
Celá rostlinka je jedovatá
Solitéra v interiéru
že by mi mohli Holanďané závidět

Vracíme se do dávných dob
kdy se například brambory
skvěly ve šlechtických rezidencích

Proč by zde nemohl být i plevel?

Planeta Země: Václav Kovalčík

26. srpna 2013 v 20:59 | Václav Kovalčík
Když slunce svítí tak zavítám v tento kraj
Co napohled tam spatřím?
Ten vyslovený ráj
Zdánlivá je vidina jak zdaleka
tak do slova - přec nelze nic popírati

Kolik dnů ještě zbývá?
Kdo odpoví?
Jen správná bytost oči otevírá
do krajiny nahlíží

Tu skála tam les
Nevím co jest
Jaké tajemství asi skrývá?

Uvidíme za pár let - komu strasti přibudou
Ta planeta Země - zahrádka všech bytostí
Chraňme ji
Chraňme ji
Zní hlasy jejích zástupů
Konec konců jistý či nejistý - zdánlivý
Sotva někdo ví.
Sotva někdo postřehne
A pokud ano - bude již pozdě

O to víc plujeme vesmírem dál: Václav Kovalčík

26. srpna 2013 v 20:57 | Václav Kovalčík
Na ubrousek čmárám slova
Poetou se nezdám
i když padám do kráterů
anebo letím rovnou ke galaxiím
objevit mimozemský život někde jinde
Má touha spatří světlo pronikavé
Odtéká čas - krvácí stezka poznání
Vždy odlétá dětství - nejlepší vyznání
Co nastane za deset dvacet třicet let?
Nevím já nevím neumím číst z osudů bran
Jen zachránit svět - mým přáním jest
Vidím se obdařen žíznivým mořem
Nashledanou poeto
nashledanou bouře má
Žiji v míru se vší snahou
Nekonečná proměnná hlásá - jsem opuštěn
Jen rozplynout se usnout přeci - vůbec se neprobrat
opět se narodit v zaslíbeném nedotčeném půvabu i ráji
Společně prožívat besedu dalekou v předaleké Polynésii
přečkat tu nepřízeň tsunami vln uprostřed pralesů
v panenské přírodě od zlého ochráněn
Je idylkou volat znova pohlede můj
ZDE NASTAL KLID
ve verších pohádka
ve vlasti v nedohlednu
za zesnulého prohlášen jsem
ve vlasti v očekávání burcuje reflexe myšlenek bulvárních
Krutou smrští potopila se největší loď nového tisíciletí
a my opět pod hladinou ležíme
Přesto žijeme záhadou v klinické smrti
Vdechujeme alternativní vzdušný proud
V podsvětí přežíváme století
v naprostém utajení se soucitem k něžným vlnkám
vždyť evoluce v nás je dosti
O to víc plujeme vesmírem dál

Zánik dinosaurů: Václav Kovalčík

26. srpna 2013 v 20:56 | Václav Kovalčík
Dinosauři milí
kde jste v dobách byli?

Měli jste převahu
Štěstím jste žili

Teď je vše pryč
Jen kámen napoví
že jste se ocitli
v pekelném objetí!!!

Chaloupka: Václav Kovalčík

26. srpna 2013 v 20:55 | Václav Kovalčík
Chaloupko má u vzrostlých stromů
pomalu nabýváš nadějí dech

Básnicky působíš
žiješ si pokojně
romancí oplýváš
stresům se vyhýbáš
chaloupko chudá
chaloupko zlatá

Jen si představ náš domečku
až Tě s láskou vystrojíme na sváteční bál
pod hvězdnou oblohou
za svitu Měsíce - pod denní klenbou
v náruči Slunce.

Bazalka v interiéru: Václav Kovalčík

26. srpna 2013 v 20:53 | Václav Kovalčík
Bazalku pěstuji doma i v zimní čas
aby se dožila několik let
v domácím prostředí
v květníku napohled
I když je jednoletá
přesto roste - pořád vzkvétá
rostlina věčná rostlina půvabná
z širého světa

Hlíva plicní: Václav Kovalčík

26. srpna 2013 v 20:52 | Václav Kovalčík
Žije si na pařezu
Nemusí studovat - jenom růst
na podkladě růst
Hlíva má - zábava má
vhodná jest smažená
k nebeské k chuti
jak plíce nádherné
ku zdraví věčnému
lahodné aroma
znějící sbor

Maturita: Václav Kovalčík

26. srpna 2013 v 20:51 | Václav Kovalčík
Konečně matura zapíchnuta přec
Náhodná volba plná dramatu ale
když jsi měl štěstí doplul jsi do cíle
zcela nepoškozen

Já si jen zahrál na statečného námořníka
trochu s obavami o krásnou fregatu aby
neutrpěla šrám když se tak leskne pohleďte
leskne Vždy připravena na plavbu

Cesta začala Skyllou a Charybdou ta mi
však přinesla citelné škrábnutí
Separováno provždy západní železnou
oponou vyznamenání
aniž bych o tom věděl
Počítal jsem že propluji
zcela v pořádku skrz zemi Angličanů
obsazujících naši zlatou Prahu
A to pod číslem šestnáct

Dále jsem narazil na číslo dvacet - počátek a
rozvoj kapitalismu v Evropě Myslel jsem že
zazmatkuji ale vytrvalým úsilím proplul jsem jen
tentokrát bez šrámu skrze revoluci a ústavu

V slavné filozofii lodička moje zlatá se ocitá
Tahám si otázku
číslo devět s Tomášem Akvinským hraji si
plynně Pak přejdu k systémům jež hospodářství
se týkají Všechno je v pořádku když vylíčím státní
zásahy Zlatý hřeb otázky - představím vlastní napsané
dílo na téma Bůh aneb smysl života Vzpomenu si že
mi byl doma udělán křížek na čele abych prý doplul
co možná nejlépe Podařilo se nakonec Úspěch se
dostavil fregata připlula po Labi do rodné země

Táhnul jsem a spatřil jsem otázku deset - humor a satira
v české literatuře. Znovu jsem proplouval časem
Od středověkých děl o šarlatánech a podvodnících
přes období Komenského interludií, epigramů Karla
Havlíčka Borovského až do moderní doby. Plul jsem přes
říši hmyzu až k fejetonům humorným Projev já zakončil
svým vlastním dílem - sedmi epigramy z nichž jeden jsem
na konci putování v labyrintu literatury české
úspěšně zarecitoval.

Poslední cestu po stopách Tróje osud mi předurčil.
Za rekordní dvě minuty já přeložil Paridovu volbu
z latiny do českého jazyka aby tomu každý rozuměl
Tenhle předmět byl pro mě hračkou Čas plynul rychle
až jsem se musel vrátit do školy Já tedy předstoupil před
slavnou porotou a lidé spatřili fregatu téměř bez závady
Jen utrpěla šrám u břehů anglických

Buďme rádi že se nepotopila!

Ilustrace:
Maturitní vysvědčení:
Anglický jazyk - 3
Dějepis - 1
Základy společenských věd - 1
Český jazyk a literatura - 1
Latinský jazyk - 1
- jen prospěl -
- cha cha cha

Píseň o záchraně Modré planety: Václav Kovalčík

26. srpna 2013 v 20:49 | Václav Kovalčík
Má lásko topme biomasou
Nedej Zemi navždy zahynout
Až já tady nebudu
opatruj mou idylku pro budoucí
generaci s přáním věčného pokoje
a vřelých vztahů
Dej mi lásko požehnání
k neobvyklým činům jež brojí
proti bezpráví

Ochraňujme vodstvo luhy háje
lesy pestré a životadárné taje
pro zvelebení
našeho rodného milého a ideálního
zázraku stvoření jež je kolem
na dosah romantickým duším
spřízněným s nebetyčným Božím darem
jenž si říká Alma mater - božská
kvetoucí pohostinná Zem

Levněji topit a ohřát se v klidu
s čistým štítem a svědomím
že jsme s odvahou a činy demonstrovali
pro blaho druhové pokladnice
cenného života na Modré planetě
výsostného poslání spektra krásy
a neobvyklých
cenností pro pomoc budoucí

To co stvořil Bůh nikomu z nás nepatří
Energie pro všechny a v čisté průzračné formě
bez nátlaku temných sil
Pak Země ztratí otěže a bude si zpívat
píseň díků a naděje
že přežije v harmonii
až do nekonečných dálek
na věky věků s pomocí Boží trvale udržitelným
rozvojem a posláním
milujících srdcí
Amen

Zvony hrnce: Václav Kovalčík

26. srpna 2013 v 20:48 | Václav Kovalčík
zvony aneb hrnce na věži rachotí
třepotá se okolí - mrznoucí zvuk - burácí vrak
tak trochu pošramocená etuda v nedělních partiích
vyzvání na úvod bohoslužebného setkání…

Ideální stav na Blízkém východě: Václav Kovalčík

26. srpna 2013 v 20:46 | Václav Kovalčík
Palestina a Izrael pod UNESKEM stojí
Památky se vřele rojí
Toť ideální stav
- v míru blahém chvojí

Palestina a Izrael pod UNESKEM stojí
Památky se vřele chlubí co nového v životě
Toť ideální stát - nové okno do světa
- v míru šťastném kroji

Všude pokoj - klidná síla
Hledá nové talenty
Rodí se jen slavná díla
ve svobodě vyznání

Nová země jako matka která plodí státy
odstraňuje intenzivně pouliční dráty
Dialogem promlouvá
Moudrým lidem naslouchá
Květinami zahalena šeptá tiše do ucha
Květinami ozdobena šeptá tiše do ucha
"Pokoj lidem všem jen když vládne osvěta."

Zlá doba: Václav Kovalčík

26. srpna 2013 v 20:44 | Václav Kovalčík
Jen si kopni do invalidního důchodce
pak se může stát
že jednou osud kopne TEBE
a to mnohokrát

Jen si kopni - pak uvidíš
že spravedlnost ještě nevymřela
Nic zlého Ti nepřeji
jen abys nekopal
nekopal do nevinných lidí

Myslíš si o nich že jsou to socky
Sám jsi nepoznal utrpení těch
kdož dýchají třeba naposled

Jednou můžeš skončit právě tak
Nechci hrozit nýbrž varovat
abys tyhle lidi nechal žít
pokojně žít

Až přijde stáří: Václav Kovalčík

26. srpna 2013 v 20:42 | Václav Kovalčík
Až přijde stáří - přijdou i domovy
domovy důchodců - v novodobém dějství

Hle senioři opouštějí svůj rodný příbytek
v němž žili - doposud žili

Jaká to škoda ztratí-li rodinu
blízké - dokonce přátele

Pod hrozbou hyen do smrti šetří - do smrti strádají
ve stáří trpí starci i stařeny

Hyenismus: Václav Kovalčík

26. srpna 2013 v 20:42 | Václav Kovalčík
Hyenismus vládne přes charitu
Dárci jsou považováni za hlupáky
Osvícenství zakrývá skládka světových mafií
které bují dál v hospodářské krizi
ve státě vytunelovaném jemuž nelze
ale nelze pomoci
Každý den naletíme podvodníkům
Hrají si na tržní mechanismus
Jdou dál až za hranici zákona
Jdou dál jedině přes mrtvoly

Jugoslávie: Václav Kovalčík

26. srpna 2013 v 20:40 | Václav Kovalčík
Pláču i já když vidím zem zpustlou
Pláču i já když z mapy mizí
Kdo ji však zničil? Kdo ji však zubožil?
Ti co bomby vrhali na nevinný lid
Co se chystá dál?
Jen pasivní klid
a zbabělý přístup
vraždících červů pod rouškou beránčí…

Odpolední káva: Václav Kovalčík

26. srpna 2013 v 20:39 | Václav Kovalčík
Horká káva - uhlí žhavé
Ponoř rtíky pólů vzmach
Jen cítit žár - prožít ten sen
Společně vychutnat
lahodné aroma
příznivý melodram
na výsluní

V mládí s námi zametali!!!

26. srpna 2013 v 20:38 | Václav Kovalčík
V mládí s námi zametali
a přitom nás snižovali
Proč se tak stávalo?
My prostě nevíme...

Abychom však nekoukali
z řady temné - vševládnoucí
z louže mocné bezbřehé

Abychom však nekoukali
Dodnes s námi zametají
Do smrti - do smrti - nebývá nám pomoci
vždyť světu vládne závist zloba
mamon lstivý
hnusná slova!!!

Postřehy ze života: Václav Kovalčík

26. srpna 2013 v 20:34 | Václav Kovalčík
Povodně
Den deštivý v osamění
Den monzunů v poblouznění bije rodnou zem
Den chladivý v beznaději pluje v proudech staletých
Den živelný v uhranění táhne s sebou neštěstí!!!

Zoufalé tendence

Všem lidem na pohled - prádélko lehkých děv
Všem lidem na dotek - tvoříme Třetí svět
kde byznys filmuje masový sex!!!

Tanga a potřeby
Nahé jsou zákopy
Zoufalé tendence studentských ghett!!!

Plíseň

Plíseň ach plíseň
Zpívá a hraje dotyků píseň

Věští svou svobodu - objektům tíseň

Plíseň ach plíseň
Šíří se dál!!!

Antisemitismus

Na oknech je nápis JUDE
Třetí říše číhá všude
na nevinnou vlast

Na stěnách je okupace
Chci zem bránit - rožnout svíce
v boji proti temným hrám!!!

Sebevražedná zóna

Na sklonku života
hřejivých sluncí
proniká tichý hlas
východních světa krás
v tajemném háji
mrazivých doteků
upřímných sebevražd

Zaznívá rekviem - zádušní onen čas.

Oběť anorexie

Odcházíš tichounce ze světa podrazů
kde není oáza duchovních krás

Půvab Tvůj shazován
dravými šakaly
v pekelném podsvětí
bezhlavých kolegů
kteří zde žehnají
ďáblovým praktikám!!!

Můj epitaf: Václav Kovalčík

26. srpna 2013 v 20:32 | Václav Kovalčík
Nechci být v literárním nebi. Nechci být v literárním pekle. Chci být stále v lesoparku, v zemi líbezné, půvabné a zaslíbené. Usiluji o návrat svých snů, které byly kdysi realitou. Lesopark byl mou inspirací, a tak dodnes zůstává mou vzpomínkou, pamětí a legendou. Vyhnání z ráje přišlo náhle a nečekaně. Jsem v exilu a platím kruté daně. Přesto žiji myšlenkou svou, myšlenkou věčnou. Poetický lesopark vzpomíná tvorbou, vzpomíná láskou a fantazií. Vzpomíná tradicí i experimentem na skvělá období věčného života. V jiném časoprostoru se táhne čas. V jiném časoprostoru žijeme, vždyť svátky máme na scéně - zejména ty vánoční - dokonce v exilu, v exilu, v exilu...

Václav Kovalčík