Pámelník

1. září 2017 v 0:42 | Václav Kovalčík
Bílé koule planetární pámelník nám odkvétá.
Bílé koule k popraskání zhlédnou chodník v živý terč.
Bílé koule tvůrčí třesky napodobí světa vznik.
 

Jilm

1. září 2017 v 0:40 | Václav Kovalčík
Vážou se listy v moderních obloucích vzácného jilmu,
jenž útěchu nalézá na zastávce Spojovací
s dedroflórou v živém plotu.

Daří se mu tvůrčí růst,
i když prožil strast i půst v nepříznivé době zlé.
Nádhernou formou nechť zdobí se zachránce rodiny své.

Floxy

1. září 2017 v 0:38 | Václav Kovalčík
Květinová očička když floxy hrají hmyzí zrak.
Nechť mají se líp červené květy horkého léta,
složený vid, barvité kopečky akorát šance zde,
věnuj se lásce své, trvalko nádherná.
 


Dosny

25. srpna 2017 v 17:29 | Václav Kovalčík
Tak jako sosny
ale nejsou to sosny
nýbrž vysoké pohledné zářivé dosny s červeným květem
který vnímám z lásky letní nedaleko zraků mých

Jsou skvělé živené královsky vitální statné a dojemné
ve fázi výstavní

V parku květiny majestát doprovod rozlehlé plochy zde báječných rostlin duch
obdiv kol nalézá sváteční vid

Divizna

25. srpna 2017 v 17:24 | Václav Kovalčík
Až nebe se dotýkej zázračným svícnem svým,
divizno odvážná,
když tvoříš kvítečky žluté a léčivé.

Máš výhled na klínu,
poznáváš krajinu, zahrady, louky, okraje, kouty.

Zavítáš na chodník, který si popraská pro jméno tvé.

Až nebe se dotýkej zázračným svícnem svým,
divizno lásky má, divizno nádherná,
rozdávej pohodu, výsost i zdar.

Verbena

25. srpna 2017 v 17:22 | Václav Kovalčík
Verbena v erbu má líbezná slova
když verbuje na dálku letniček shon
Neválčí
jen moderuje
krásný pohled objevuje
v houští zemi objímá

Světelné koule

18. srpna 2017 v 12:05 | Václav Kovalčík
Žhavé a přesto studené
světelné koule v domově stvořené
osvítí prostory
které jsou v temnotách

Žhavé a přesto chladivé
prostředí vábivé
vesmír nám připravil tajemný skvost

Smrky v řadách

18. srpna 2017 v 12:04 | Václav Kovalčík
V řadách smrky stojící ortel krutý smrtící bezmocně čekají

A budou čekat krátký život na běsnící řevy pil

Pryšec

18. srpna 2017 v 12:01 | Václav Kovalčík
Pryšec slzí roní mléko z bolestivé rány v jed
Někdo jej nařízl
když trpí
ach krvácí
před světem útočným v tropické přírodě
Brání se před hrozbou dotěrných sil

Minulost temna

18. srpna 2017 v 11:59 | Václav Kovalčík
Zničený charakter po lepším světě
volá již od dětství svého v myšlenkách náročného
Za šprta pokládán byl chudák sám ve škole ututlán
Rozdával talenty vesmírných moudrostí
které vsak skončily jak perly ve hnoji ve spárech sviní
Študáka viní
že přeběhnout chce dobu věk nejlépe teď v náruči přírody
Ze študáka hloubavého ze študáka tvořivého mají velký jedů vztek
Tak trapný jest smích
když v otrocích skrývá se závist a zášť
hodnoty zničit jen hodnoty pošlapat!

Kam dál